„Ale to nevadí, já počkám, já mám času dost.“ Myslím si, když mě předbíhá už třetí důchodkyně.
Zavrtím se na židli, zdá se mi, že usínám. A tu si mě všimne sestřička, která zrovna otevřela dveře. Ptá se mě, co potřebuji a já si musím přiznat, že pravděpodobně antibiotika. Bohužel, sama už tu léčbu mými domácími čaji a vývary nezvládnu.
Ok, pokud chci antibiotika, musím nejdříve načůrat do připravené nádobky. A já si s hrůzou představila, jak jdu tou uličkou, kde jsem před chvíli seděla, s plnou nádobkou a jak se na mě upírají všechny ty zvědavé oči. Zavrtěla jsem vzdorovitě hlavou. Tak to ani náhodou. Nemůžu, nepůjdu, nic bych ze sebe stejně nedostala. Sestřička mě nejprve před všemi v čekárně přemlouvala zvláštním nepříjemným způsobem a pak mě s nevolí vzala k doktorovi. Ten se na mě ani pořádně nepodíval, řekl, ať přinesu moč příští den a vrazil mi recept na antibiotika.
Nádhera, paráda, konečně venku, konečně pryč z té zaplivané ordinace, kde se na mě stejně nikdo ani nepodíval a ani se nikdo nezeptal, jak se cítím.
„A dost! Mám přeci právo volby!“ Zaznělo mi v hlavě. Už to není tak jako dřív, že člověk patřil k jednomu místnímu obvodnímu doktorovi a neměl na výběr. Dnes už jde hlavně o byznys, doktoři bojují o pacienty. Pokud se mi nelíbí u jednoho lékaře, ať už je to obvodní, zubař nebo jiný, tak můžu přejít k někomu jinému. Není na tom nic špatného.
Neváhala jsem a přestoupila k jinému doktorovi, o kterém jsem měla dobré reference. Je příjemný, ptá se, zajímá se a je hlavně ohleduplný.
Ovšem, jako ostatně vždy – šla jsem proti proudu, mému starému doktorovi se to nelíbilo. Vyžádala jsem si své papíry, které jsem dostala až 3 měsíce po mém přestoupení. A ještě u toho měl spoustu řečí.
A já se ptám, proč spoustě lidí stačí taková péče? A proč se lidé neozvou, pokud se jim tato péče nezdá adekvátní? Stále je v nás zakořeněn názor, že doktor je svatý a že má vždy pravdu. Doktora musíme přeci poslouchat! Ale tak to není. I doktor je člověk, který dělá chyby, má své názory a životní zkušenosti. Nemůžeme mu slepě věřit a nechat si líbit nepříjemné chování nebo bezohledné vyšetření.
Nebojte se změny! Stojí to za to. Dnes už je tolik možností, tak proč je nevyužít. O své zdraví musíme pečovat a začíná to právě výběrem lékaře. Na něm záleží, na jaké vyšetření nás pošle, jaké léky nám předepíše a co nám doporučí. Ne každý doktor se nám může líbit, proto si i vy najděte takového, který vyhovuje právě vám.
