Že by vázla komunikace?
Nejen že lidem dochází slova a nahradili je smajlíci a jim podobní, ale také jim schází jistota ve vyjadřování svých myšlenek a pocitů. Není se také čemu divit. Dnešní děti vyrůstají v neosobním světě, kdy znají pouze svůj počítač a mobilní telefon. Ty tam jsou ty doby, kdy si děti hrály celý den venku a tím se učili číst v chování lidí a dokázali projevit své emoce.
Ne nadarmo nám naše učitelky opakovaly stále dokola větu: „Na otázku se odpovídá celou větou!“ To v dnešní době už příliš nevidíme. Spousta lidí svůj slovník omezila pouze na jednoduché a co nejkratší věty až citoslovce. Ono taky není čas, můžeme oponovat. Doba se zrychluje, nemáme čas vyslechnout si hodinovou přednášku a diskutovat s někým déle než tři minuty. Ale co když je to naopak? Co když nám vyslechnutí toho druhého ušetří čas, který bychom strávili dumáním a přemýšlením nad nějakým problémem?
Komunikace vázne, vyjadřování citů je bráno jako slabost a lidé se čím dál tím více uzavírají do sebe. Zkrátka a dobře, čtvrtá čakra dostává pěkně na zadek. Nejen tak pro nic za nic se čtvrté čakře říká komunikační. Je to jedna ze sedmi základních čaker, které se vyskytují v našem těle. Tato má umístění přímo na krku, v oblasti krčního ohryzku, tam, kde se nachází štítná žláza.
A jsme u toho. V mém okolí vidím stále více a více lidí, kteří trpí onemocněním štítné žlázy. A bohužel jejich věková hranice se neustále snižuje. Čím to je? Můžeme říci, že onemocnění štítné žlázy se řadí mezi civilizační choroby. Ať už se jedná o její hypofunkci nebo hyperfunkci, dopad na lidské zdraví to má tak i tak velmi nepříznivý. Celkový zdravotní stav jde do kytek, příznaky, které doprovází toto onemocnění, jsou nepříjemné a zhoršují kvalitu života. Onemocnění je celoživotní a jedinec musí brát léky, které mu po dlouhodobém užívání příliš dobrého nepřidají. A my se stále ptáme proč?
Ne náhodou leží čtvrtá komunikační čakra v místě uložení štítné žlázy. A ne náhodou se říká, že čtvrtá čakra je vlastně mostem mezi naším myšlením a cítěním. Neumíme vyjadřovat své myšlenky, neumíme vnímat své city a stydíme se za ně, neumíme komunikovat s okolím ani se sebou. Je zablokovaná čtvrtá čakra a je tedy zablokovaná i štítná žláza. Její funkce je závislá na průchodnosti energetických drah, stejně jako funkce jiných orgánů.
Nepotřebujeme tunu léků, nepotřebujeme doktory, abychom si uvědomili, že problém je v nás a že záleží čistě jen a jen na nás, jak se s tím problémem vypořádáme. Naučme se komunikovat a nepotlačujme naše emoce a city. A naučme to také své děti, aby to mohli předávat dál.
Diana Dürichová
Zapomenutá bosá chůze
Kdy naposledy jste se šli projít naboso? Vnímat ranní rosu, kdy se vám vláha vpíjí do chodidel. Cítit pod svýma nohama život, který vás lechtá a dráždí.
Diana Dürichová
Honba za pokladem
Start máme všichni stejný. Narodíme se do života čistí a bez zbytečností. Záleží mnohdy nejen na rychlosti našeho startu, ale zvláště na dovednostech a především štěstí, abychom dospěli tam, kam chceme.
Diana Dürichová
Sběr trofejí
Celý život sbíráme trofeje. Jsme tak naučeni.Trofeje nám připomínají, jak jsme úspěšní. Co vše jsme v životě zvládli, s jakými situacemi jsme si poradili. Trofeje nám udávají směr.
Diana Dürichová
Ženy jsou lepšími řidiči nežli muži
Často slýchávám posměšnou poznámku: „No jo, ženská za volantem.“ Myšleno je to samozřejmě vždy tak, že daná řidička je, slušně řečeno, nešikovná. Jen sporadicky se setkávám s tím, že by se takto nadávalo na muže. Nelze paušalizovat, ovšem mám dojem, že ženy jsou častokrát lepšími řidiči nežli muži.
Diana Dürichová
Nestěžujme si!
Stěžujeme si na bydlení, na rodinu, na práci, na málo peněz. Stěžováním si většinou ulevíme. Není nadto si hezky zanadávat, že? Ovšem pokud se z nás stanou tzv. chorobní stěžovatelé, už to zavání sebelítostí a ne všem je tato pozice příjemná. Jak se říká, nic se nemá přehánět.
Diana Dürichová
Návštěva pedikúry vždy zvedne náladu
Jednoho dne jsem si řekla: „Měla bych o sebe více pečovat.“A tak jsem se rozhodla, že se objednám na pedikúru. Jenže otázkou je - komu svěřím svoje nohy? Nohy jsou pro mě dost intimní částí těla a jen tak je někomu neukazuju (myslím tím – zblízka neukazuju!) Nedej bože, že by mi na ně někdo cizí měl sahat a ještě k tomu používat ostré nástroje!
Diana Dürichová
Jízda po eskalátoru
Jízda po eskalátoru je mnohdy velmi přínosná. Během jízdy se totiž dozvím spoustu zajímavých informací, zasportuju si a pokud někomu chybí osobní kontakt, tak není nic jednoduššího, než naskočit na eskalátor.
Diana Dürichová
Doba drahých mobilů
Pamatuju si svůj první mobilní telefon. Byl velký, těžký a s dlouhou anténou. Ale mně se líbil. Sice se mi nevešel do kapsy u kalhot a v bundě mi táhl kapsu k zemi, ale co. I tak jsem ho měla ráda.
Diana Dürichová
Je Silvestr opravdu tak důležitý?
Tak jako každý rok, lámu si hlavu i nyní, co se Silvestrovskou nocí a jak vkročit do nového roku tak, abych nelezla po čtyřech nebo nebyla otrávená. A tak jako každý rok, budu asi i letošní Silvestr bojkotovat, budu prostě a jednoduše sedět doma a půjdu si na truc lehnout v deset večer.
Diana Dürichová
Autem napříč životem
Auto je velmi oblíbeným dopravním prostředkem a někteří v něm stráví mnoho hodin při cestování do práce a z práce, na dovolenou nebo jen tak na výlety. Cestu autem můžeme přirovnat k cestě životem. Při každém nástupu do auta se začíná odvíjet příběh, který lze částečně ovlivnit.
Diana Dürichová
Nemoc jako projev psychické nerovnováhy?
Často se hovoří o tom, že spousta nemocí je tzv. psychosomatických. A ti nebojácní říkají, že všechny choroby můžeme do této škatulky zahrnout. Je tomu tak? Skutečně se stav mysli (míněno často podvědomí) projeví na našem lidském těle viditelnými i neviditelnými změnami?
Diana Dürichová
Jak správně pečovat o svá chodidla?
Nohy nás nesou celým životem, jsou důležitou součástí našeho těla a péče o ně by pro nás měla být samozřejmostí. Přesto na ně spousta lidí zapomíná a teprve až se objeví prvotní bolest, uvědomíme si, že je potřeba věnovat jim alespoň pár minut týdně. Není to nic složitého, nezabere to ani tolik času, ale přesto v této uspěchané době často odkládáme péči o své tělo a necháváme ji až na posledním místě.
Diana Dürichová
Naprosto zjevná (nejen) svalová dysbalance
„Sportem ku zdraví!“ je heslo, které slyšel jistě každý z nás. Už od dětství se učíme hrát hry a v průběhu školních let je nám neustále opakováno, jak zdravý a potřebný je sport. Člověk se snaží pohybovat a ví, že pokud jen lenoší, není to pro jeho organismus správné. Máme to prostě zaryto v hlavě, to heslo, které budou slýchávat i naše děti. Ale co druhá stránka věci? „Sportem ku zdraví – aneb k trvalé invaliditě!“ I na tomto dodatku je trocha pravdy.
Diana Dürichová
Díkybohu, máme na výběr
Říkám si:„Je tohle možný?“ Sedím v čekárně u doktora. Je plná postarších lidí, kteří si evidentně myslí, že mají u doktora přednost a že já přeci počkám. Ale já nechci čekat! V krku mi vyrostly mandle do takových rozměrů, že nemůžu ani polykat. Bolí mě hlava. Myslím, že mám horečku.